Chemické škodliviny v potravinách
VŠUDYPŘÍTOMNÁ CHEMIE
Každodenně jíme ovoce a zeleninu, protože vědci nám tvrdí, že je to ochrana před rakovinou. Každodenně je půda, na které se toto ovoce a zelenina pěstuje, zpracována pesticidy, fungicidy a herbicidy, přičemž řada z nich může způsobit rakovinu...
Extenzivní rozvoj zemědělské výroby, prosazovaný na území bývalého Československa od začátku 50. let minulého století byl provázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací potravin a zátěží populace cizorodými látkami. Toto vytvářelo základ mnoha dlouhodobých zdravotních problémů obyvatel. Půda je nejvýznamnější ze všech životních prostorů a její mnohostranné, především chemické zatížení se většinou nedoceňuje. Škodliviny z půdy, vody a ovzduší se dostávají do potravinového řetězce a zátěž populace cizorodými látkami se zvyšuje. Největším rizikem jsou dusičnany, toxické kovy a pesticidy, jejichž hromadění má vliv na vznik zhoubných nádorů a poškození genetického materiálu.
Snažíme se alespoň jednou týdně zařadit do jídelničku mořské ryby, abychom tím napomohli svému srdci a štítné žláze. Každý týden čteme o znečištění moře ropnými látkami, těžkými kovy a radioaktivitou...
Snažíme se běhat, jezdit na kole, abychom předešli infarktu a byli „fit", ale venku dýcháme vzduch, plný produktů ze spalování fosilních paliv, „ničíme" si plíce a znovu si zvyšujeme riziko rakoviny...
Takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Existuje vůbec možnost určit množství škodlivin v našem okolí a jejich vliv na naše zdraví? Lze předejít jejich neblahému působení?
V naší ordinaci Vám poradíme, jak omezit působení škodlivých chemických látek na Vaše zdraví a vypracujeme individuální jídelníček, který by měl vyvažovat dosavadní zátěž Vašeho organismu.
Následující řádky jsou věnovány právě tomu, jak omezit dopad neviditelné chemické války, kterou vyhlásilo lidstvo lidstvu.
DESATERO BEZPEČNĚJŠÍ VÝŽIVY V EPOŠE CHEMIE
Kontaminaci těžkými kovy, pesticidy nebo jinými nežádoucími prvky se dnes stejně nevyhneme, byť i v nízkých koncentracích. Jsou prostě všude, nerespektují žádné hranice. Východiskem je co nejrozmanitější a co nejpestřejší strava.
1. Snažte se stravovat rozmanitě a konzumovat čerstvé, celé a nepřepracované potraviny. Pokud se stravujete jednotvárně a jednotlivé vybrané potraviny konzumujete opakovaně, je vystavení se, byť i malým dávkám, škodlivých látek dlouhodobé.
2. Preferujte domácí potraviny před dovozovými, nejlepší jsou biopotraviny.
3. Abyste snížili obsah těžkých kovů, musíte zeleninu důkladně omýt, oškrábat a zbavit vnějších listů. Nezapomeňte odkrajovat části zeleniny se známým zvýšeným obsahem škodlivin (u mrkve například vrchol s natí), oloupávejte rovněž jablka a mrkev.
4. Vyhledávejte ekologicky pěstované potraviny.
5. Vyhněte se konzumaci vnitřností, především ledvin skotu a prasat pro extrémně vysoký obsah těžkých kovů.
6. Odstraňujte tuk před zpracováním masa a drůbeže - snížíte tak obsah pesticidů. Odstraňujte tuk z bujónů.
7. Nekupujte příliš často nakládané, uzené a silně opečené výrobky a potraviny v konzervách.
8. Více než třetina rtuti v naší stravě pochází z mořských ryb. Vyhněte se proto nejvíce zamořeným tuňákům ze Středozemního moře a z Dálného východu. V tuku dravých ryb se nadměrně kumulují těžké kovy a polychlorované bifenyly. Ty by měly omezit těhotné ženy a děti. ři konzumaci ryb si vybírejte mladé a netučné kusy.
9. Vyhýbejte se chemickým přísadám v potravinách.
10. Využívejte možnost domácího pěstování zeleniny a sledujte obsah dusíkatých látek i při hnojení přírodními hnojivy. Pokud je váš pozemek v blízkosti frekventované silnice, nechte zjistit i obsah olova ve vaší půdě. Tímto úkolem jsou pověřeny specializované akreditované laboratoře. Totéž byste měli učinit, pokud na vašem pozemku byla dříve skládka. Informujte se, zda-li předcházející majitelé pozemku používali pesticidy.
PIJTE ČISTOU VODU
Voda je po kyslíku nejdůležitějším faktorem pro přežití. Denně slyšíme o stavu ovzduší, ale používáme vodu z vodovodu k pití a vaření, aniž víme, jaké chemické látky jsou ve vodě obsaženy. Největším nebezpečím pro pitnou vodu je vysoký obsah fosfátů a tenzidů (zbytků pracích prostředků), pesticidů (prostředků proti škůdcům), minerálních olejů, rozpouštědel, těžkých kovů a mnoha dalších škodlivých látek.
Na štěstí na většině domácího území je kvalita vody z vodovodu velmi vysoká. Daleko rizikovější skupinou jsou samozásobitelé vodou ve srovnání s obyvateli zásobovanými z vodovodů. Pokud nepoužíváte vodovod, zjistěte kvalitu pitné vody ve vašem bydlišti. Je-li nekvalitní, rozhodně se vyplatí dovážet pitnou vodu z kvalitních. Pramenů ve vašem okolí nebo kupovat „dobrou", občas i minerální vody (značky střídat!). Dávejte přitom přednost nápojům s obaly z jiného materiálu než z PVC a dalších plastů. Rovněž nekupujte nápoje v plechovkách. Zvažte používání čistícího filtru pro váš hlavní zdroj vody.
I PRYČ S HLINÍKOVÝM NÁDOBÍM
Hliník je prvek, který k životu potřebujeme ve velmi malém množství. V plně dostačujícím množství se hliník nachází ve většině potravin. Problém ovšem nastává při pravidelném používání hliníkového nádobí. Nadměrné množství hliníků se dostává do jídla a následovně do těla buď otěrem nebo vyloučením do vody při vzniku demencí Alzheimerova typu - nejčastější demencí stařeckého věku.. Proto preferujeme kuchyňské nádobí z nerezavějící oceli, skla, smaltované, litinové nebo kameninové.
Zdraví zatěžující hliník se nachází nejen v nádobí. Příliš velké množství hliníku je v některých potravinářských přísadách: v kypřícím prášku, emulgátorech, prostředcích proti spékání. Znamená to, že prakticky veškeré potraviny v prášku jsou zatíženy hliníkem: například instantní káva, sušené mléko, ztužovač šlehačky, nápoje z prášků a kuchyňská sůl. Střídmé používání těchto potravin zamezí nadbytku hliníku v organismu.
Daleko větší'množství hliníku je v lécích proti zažívacím potížím. Jsou to antacida obsahující sloučeniny hliníku - například Gasterin a Gastrogel. Pamatujte si, že používání těchto léků slouží pouze k rychlé úlevě v obtížích a nemá se provádět déle než několik týdnů. Dlouhodobé používání nebo i krátkodobé podávání vyšších dávek antacid obsahujících hliník a hořčík nese riziko závažných zdravotních komplikací.
Každodenně jíme ovoce a zeleninu, protože vědci nám tvrdí, že je to ochrana před rakovinou. Každodenně je půda, na které se toto ovoce a zelenina pěstuje, zpracována pesticidy, fungicidy a herbicidy, přičemž řada z nich může způsobit rakovinu...
Extenzivní rozvoj zemědělské výroby, prosazovaný na území bývalého Československa od začátku 50. let minulého století byl provázen plošným znečištěním země, ohrožením spodních vod, kontaminací potravin a zátěží populace cizorodými látkami. Toto vytvářelo základ mnoha dlouhodobých zdravotních problémů obyvatel. Půda je nejvýznamnější ze všech životních prostorů a její mnohostranné, především chemické zatížení se většinou nedoceňuje. Škodliviny z půdy, vody a ovzduší se dostávají do potravinového řetězce a zátěž populace cizorodými látkami se zvyšuje. Největším rizikem jsou dusičnany, toxické kovy a pesticidy, jejichž hromadění má vliv na vznik zhoubných nádorů a poškození genetického materiálu.
Snažíme se alespoň jednou týdně zařadit do jídelničku mořské ryby, abychom tím napomohli svému srdci a štítné žláze. Každý týden čteme o znečištění moře ropnými látkami, těžkými kovy a radioaktivitou...
Snažíme se běhat, jezdit na kole, abychom předešli infarktu a byli „fit", ale venku dýcháme vzduch, plný produktů ze spalování fosilních paliv, „ničíme" si plíce a znovu si zvyšujeme riziko rakoviny...
Takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho. Existuje vůbec možnost určit množství škodlivin v našem okolí a jejich vliv na naše zdraví? Lze předejít jejich neblahému působení?
V naší ordinaci Vám poradíme, jak omezit působení škodlivých chemických látek na Vaše zdraví a vypracujeme individuální jídelníček, který by měl vyvažovat dosavadní zátěž Vašeho organismu.
Následující řádky jsou věnovány právě tomu, jak omezit dopad neviditelné chemické války, kterou vyhlásilo lidstvo lidstvu.
DESATERO BEZPEČNĚJŠÍ VÝŽIVY V EPOŠE CHEMIE
Kontaminaci těžkými kovy, pesticidy nebo jinými nežádoucími prvky se dnes stejně nevyhneme, byť i v nízkých koncentracích. Jsou prostě všude, nerespektují žádné hranice. Východiskem je co nejrozmanitější a co nejpestřejší strava.
1. Snažte se stravovat rozmanitě a konzumovat čerstvé, celé a nepřepracované potraviny. Pokud se stravujete jednotvárně a jednotlivé vybrané potraviny konzumujete opakovaně, je vystavení se, byť i malým dávkám, škodlivých látek dlouhodobé.
2. Preferujte domácí potraviny před dovozovými, nejlepší jsou biopotraviny.
3. Abyste snížili obsah těžkých kovů, musíte zeleninu důkladně omýt, oškrábat a zbavit vnějších listů. Nezapomeňte odkrajovat části zeleniny se známým zvýšeným obsahem škodlivin (u mrkve například vrchol s natí), oloupávejte rovněž jablka a mrkev.
4. Vyhledávejte ekologicky pěstované potraviny.
5. Vyhněte se konzumaci vnitřností, především ledvin skotu a prasat pro extrémně vysoký obsah těžkých kovů.
6. Odstraňujte tuk před zpracováním masa a drůbeže - snížíte tak obsah pesticidů. Odstraňujte tuk z bujónů.
7. Nekupujte příliš často nakládané, uzené a silně opečené výrobky a potraviny v konzervách.
8. Více než třetina rtuti v naší stravě pochází z mořských ryb. Vyhněte se proto nejvíce zamořeným tuňákům ze Středozemního moře a z Dálného východu. V tuku dravých ryb se nadměrně kumulují těžké kovy a polychlorované bifenyly. Ty by měly omezit těhotné ženy a děti. ři konzumaci ryb si vybírejte mladé a netučné kusy.
9. Vyhýbejte se chemickým přísadám v potravinách.
10. Využívejte možnost domácího pěstování zeleniny a sledujte obsah dusíkatých látek i při hnojení přírodními hnojivy. Pokud je váš pozemek v blízkosti frekventované silnice, nechte zjistit i obsah olova ve vaší půdě. Tímto úkolem jsou pověřeny specializované akreditované laboratoře. Totéž byste měli učinit, pokud na vašem pozemku byla dříve skládka. Informujte se, zda-li předcházející majitelé pozemku používali pesticidy.
PIJTE ČISTOU VODU
Voda je po kyslíku nejdůležitějším faktorem pro přežití. Denně slyšíme o stavu ovzduší, ale používáme vodu z vodovodu k pití a vaření, aniž víme, jaké chemické látky jsou ve vodě obsaženy. Největším nebezpečím pro pitnou vodu je vysoký obsah fosfátů a tenzidů (zbytků pracích prostředků), pesticidů (prostředků proti škůdcům), minerálních olejů, rozpouštědel, těžkých kovů a mnoha dalších škodlivých látek.
Na štěstí na většině domácího území je kvalita vody z vodovodu velmi vysoká. Daleko rizikovější skupinou jsou samozásobitelé vodou ve srovnání s obyvateli zásobovanými z vodovodů. Pokud nepoužíváte vodovod, zjistěte kvalitu pitné vody ve vašem bydlišti. Je-li nekvalitní, rozhodně se vyplatí dovážet pitnou vodu z kvalitních. Pramenů ve vašem okolí nebo kupovat „dobrou", občas i minerální vody (značky střídat!). Dávejte přitom přednost nápojům s obaly z jiného materiálu než z PVC a dalších plastů. Rovněž nekupujte nápoje v plechovkách. Zvažte používání čistícího filtru pro váš hlavní zdroj vody.
I PRYČ S HLINÍKOVÝM NÁDOBÍM
Hliník je prvek, který k životu potřebujeme ve velmi malém množství. V plně dostačujícím množství se hliník nachází ve většině potravin. Problém ovšem nastává při pravidelném používání hliníkového nádobí. Nadměrné množství hliníků se dostává do jídla a následovně do těla buď otěrem nebo vyloučením do vody při vzniku demencí Alzheimerova typu - nejčastější demencí stařeckého věku.. Proto preferujeme kuchyňské nádobí z nerezavějící oceli, skla, smaltované, litinové nebo kameninové.
Zdraví zatěžující hliník se nachází nejen v nádobí. Příliš velké množství hliníku je v některých potravinářských přísadách: v kypřícím prášku, emulgátorech, prostředcích proti spékání. Znamená to, že prakticky veškeré potraviny v prášku jsou zatíženy hliníkem: například instantní káva, sušené mléko, ztužovač šlehačky, nápoje z prášků a kuchyňská sůl. Střídmé používání těchto potravin zamezí nadbytku hliníku v organismu.
Daleko větší'množství hliníku je v lécích proti zažívacím potížím. Jsou to antacida obsahující sloučeniny hliníku - například Gasterin a Gastrogel. Pamatujte si, že používání těchto léků slouží pouze k rychlé úlevě v obtížích a nemá se provádět déle než několik týdnů. Dlouhodobé používání nebo i krátkodobé podávání vyšších dávek antacid obsahujících hliník a hořčík nese riziko závažných zdravotních komplikací.