Aby práce nebyla stresem
Aby práce nebyla stresem
STRES „BÍLÝCH LÍMEČKŮ“
Mnozí lidé považují manažerskou, úřednickou či administrativní práci v kanceláři za velmi bezpečnou a zdravou. Čisté a bezpečné prostředí, klimatizované a pohodlné pracoviště, možnost svěřit rutinní úkoly počítači, vybavenost kancelářskou technikou, jistota stalého příjmu a perspektiva služebního růstu jsou považovány za líc úřednické a kancelářské práce.
Ale jako každé jiné i toto zaměstnání má svůj rub. A netýká se pouze nedostatku pohybu, nepohodlného nábytku, hlučných tiskáren nebo škodlivého prostředí v kancelářích. Vysoká míra odpovědnosti, šibeniční termíny, značný rozsah práce, konkurence na trhu práce, soutěživé vztahy na pracovišti, neuznalí vedoucí, nechápaví a často arogantní klienti, stálé změna směrnic, požadavků a náplní práce, omezená možnost zasáhnout do chodu úřadu nebo podniku a pocit ztráty kontroly nad vlastní práci - to je pouze malý výčet každodenních problémů „bílých límečků“. Hlavní riziko této práce lze označit jako stres.
V ZÁPLAVĚ INFORMACÍ A ÚKOLŮ
Rozvoj elektroniky a telekomunikačních prostředků pracovní stres umocňují. Ještě před deseti lety úředník nemusel obratem posílat e-mailem odpovědi na dotazy, které rovněž dorazily e-mailem nebo reagovat na tak velké množství písemných podnětů, často rozmnožovaných pomocí kopírovacího stroje. Dřívější představy „kanceláří bez papíru“, vybavených pouze počítači, nyní vyvolají jen úsměv. Pravé počítač, napojený na tiskárnu a posílený kopírovacím strojem, umožnil výrobu, tisk a rozmnožování informací v takové míře, jako nikdy předtím. Pracovník v kanceláři je doslova bombardován dopisy, oběžníky, vzkazy, technickými zprávami, grafy, tabulkami, statistickými údaji, zápisy z porad, korespondencí posílanou elektronickou poštou. Tolik textů a informací někdy nestačíme ani přečíst, natož vstřebat. Osobní setkání a běžnou korespondenci nahradily laviny e-mailů, faxů a dokumentů, které je zapotřebí okopírovat, zaregistrovat, vyřídit a někam zařadit. K tomu nezapomeňte připočítat vymoženosti mobilních telefonů, které prakticky neumožňují únik do soukromí.
Plnění běžných pracovních úkolů je neustále přerušováno plněním „neodkladných" úkolů „navíc" a dalšími neplánovanými aktivitami, vzbuzujícími u pracovníka pocit nepřehlednosti a chaosu. Chvílemi si pracovník připadá jako u běžícího pásu. To znamená, že nepracuje způsobem, který si sám zvolil, nýbrž podrobuje se vnucenému tempu a stylu práce.
Stále více úředníků, manažerů, právníků, lékařů, učitelů a profesionálů v jiných oborech si stěžuje na přemíru informací. V záplavě informačních bulletinů a jiných odborných tiskovin, knih, časopisů, rádia a televizních zpráv chybí účinné filtry, které by propouštěly jen to, co je pro nás užitečné a má šanci nás oslovit. Nadbytek informací ztěžuje celkovou orientaci snížené kompetence, „únavu z dat", a snižuje spokojenost v práci. S rozšiřováním internetu „informační stres" ještě poroste.
TRPÍTE STRESEM?
Stres zdaleka není výsadou jen velmi náročných zaměstnání. Počet onemocnění, způsobených stresem, prudce stoupá nejenom mezi podnikateli či špičkovými manažery, ale i mezi úředníky. Překročení únosné míry stresu lze předpokládat již při několika pozitivních odpovědích na následující jednoduché otázky: Špatně se soustředíte? Zvyšujete hlas na jiné lidi? Máte potíže při usínání nebo se budíte předčasně? Cítíte často bolesti v krční páteři a v pažích? Míváte často bolesti hlavy? Trpíte nechutenstvím nebo se naopak přejídáte? Zvyšujete konzumaci alkoholu čí cigaret? Cítíte se unaveni již před koncem pracovní doby? Míváte pocit, že nevystačíte na funkci, kterou zastáváte? Máte obavy z budoucnosti? Nejste schopní dokončit jeden úkol než se vrhnete do druhého?
Dlouhodobý chronický stres je vážnou hrozbou pro zdraví, protože zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečního infarktu, žaludečních vředů, astmatu, poruch štítné žlázy, cukrovky, deprese a celé řady dalších chorobných stavů.
NAUČTE SE HOSPODAŘIT S ČASEM
Universální „recept proti stresu" neexistuje, protože každý člověk je neopakovatelnou osobností s vlastní strategií a taktikou „zvládání" a překonávání stresu. Proto se ve stresových situacích nebo v případě výrazného pracovního vyčerpání vyplatí zajít za odborníkem, který vám poskytne individuální pomoc. Nicméně existuje preventivní protistresové opatření hodící se pro každého pracovníka v jakémkoliv odvětví. Jedná se o dobré hospodaření s časem.
Roztřiďte si všechny pracovní úkoly na tři skupiny (neodkladné, velmi důležité, pak méně nedůležité až bezvýznamné) a určete priority. Plánujte vlastní pracovní činnost tak, abyste vy ovládali svůj pracovní čas, místo abyste jím byli ovládáni. Abyste se vyhnuli nepříjemnému tlaku termínů, naplánujte časové rezervy pro nepředvídatelné okolnosti a nečekané pracovní úkoly v rozsahu až 25 % celkového času. Plánujte jen tolik úkolů, kolik jich můžete reálně splnit. A stejně tak, jako na jednu polici nemůžete dát víc věci, než na ní vejde, tak i na jeden den či týden nemůžete naplánovat tolik úkolů, kolik je „zapotřebí“ – něco musíte zákonitě vyřadit. Odložte splnění některých svých cílů a projektů na pozdější dobu – na příští měsíc či příští rok, poté, co splníte své aktuální úkoly. Pokud budete chtít přidat další úkol do diáře, něco musíte z diáře vyřadit! Nebojte se delegovat některé úkoly na lidí ve svém okolí – a to nejen v práci, ale i doma.
Nenechávejte věci na poslední chvíli, je to spolehlivá cesta ke stresu. Když máte málo času na splnění úkolu a pracujete na úkor volného času, dostaví se napětí a nervozita, které vám vaší práci ještě ztíží.
Bojujte se zloději času. Sem patří především neužitečná či příliš dlouhá jednání. Naučte se říci „ne" v případech, kdy na vás vaše okolí klade nepřiměřené požadavky. V opačném případě se budete zabývat problémy a úkoly jiných, místo abyste řešili svoje.
Poslední rada tohoto článku o vztahu k práci zní trochu paradoxně: plánujte zábavu a odpočinek stejně svědomitě a zaujatě, jako plánujete pracovní úkoly! Piště Vaše plány na víkend do diáře. Nezapomínejte, že musíte rovněž naplánovat čas pro sebe, pro rodinu a vztah, pro společenské a kulturní aktivity a také pro odpočinek. Právě procházka lesem, víkendový výlet, návštěva divadla, kina nebo muzea může být velmi důležitá nejen pro náladu nadcházejícího pracovního týdne, ale i pro pocit životní spokojenosti. Nejen prací živ je člověk.